Jdi na obsah Jdi na menu
 


Shiroya

15. 9. 2010

 (Serien)

 

Sedím v křesle a snažím se číst si knihu, kterou jsem před nedávnem začal číst. Bohužel se mi vůbec nedaří se soustředit na text a pořád se mi do mysli vkrádá Naramien. To stvoření temnoty ho přede mnou ochraňovalo jako bych mu chtěl ublížit.

„Snad by ses na něj nezlobil?“ ozve se ode dveří. Docela mě překvapí, že sem Nari přišel a navíc se mi zdá nějaký jiný.

„Na koho se nemám zlobit?“ optám se naštvaně.

„Na Nariho, přece,“ odpoví a já ztuhnu.

„Proč o sobě mluvíš ne 3. osobě?“ optám se ho se sevřeným hrdlem.

„A chybička se vloudila. Jmenuji se Shiroya a jsem Nariho démonická část,“ vysvětlí a o mě se pokouší smrt. On má rozdvojenou osobnost. Upřímně mě ten Shiroya děsí, ale na druhou stranu by ke mně měl cítit to samé jako Nari.

„Vidím, že ti to pálí, ale není důvod se mě bát,“ uchechtne se a já se na něj podívám jako na blázna. On mi snad čte myšlenky?

„Zase správně, ale už bys to mohl říkat nahlas. Nerad mluvím sám,“pokárá mě jako malého kluka.

„Co chceš, Shiroya,“vyštěknu na něj nasraně.

„Zachránit vaší lásku,“ odpoví jednoduše.

„Jak?“ vyhrknu překvapeně. Čekal jsem všechno ale tohle ne.

„Jde to dvěma způsoby. Buď Narimu rozmluvíme to nesmyslné bratříčkování se, což je z mého pohledu naprosto nemožné. Celou dobu mi tu totiž nadává do všeho možnýho a snaží se převzít vládu nad tělem,“ povzdechne si. Takže spolu mohou komunikovat.

„A jaký je ten druhý způsob?“ optám se zvědavě. Shiroya na chvíli zavře oči, a když je po chvíli znovu otevře, má je obě zcela rudé. Vyvodím z toho, že to, co mi nyní bude chtít říct, nesmí Nari slyšet.

„Obětuješ se a bude se milovat se mnou a tím zachráníš lano před roztrhnutím. Dám ti čas, aby sis to mohl rozmyslet, ale nezapomeň, Nari je Shiroya a Shiroya je Nari,“ řekne klidně a se stačím vzpamatovat, zabouchnou se za ním dveře. Dělá si ze mě prdel? Chce abych Nariho podvedl. „NARI JE SHIROYA A SHIROYA JE NARI“ ozve se mi v hlavě. To nemůže být pravda. Ze Shiroyi mi naskakuje husí kůže a má úplně jinou povahu, podle co jsem před několika minutami viděl. Ještě chvíli sedím ztuhle v křesle a pak si uvědomím, že mi z ruky vypadla kniha na zem. Zvednu ji a zasunu mezi ostatní knihy. Poté se zkusím uvolnit a zamyslím se nad Shiroyovou nabídkou.

 

*********

(Naramien)

 

Mlátím do zdi vedle postele jako smyslů zbavený a na Shiroyu chrlím jednu nadávku za druhou. Za boha mi nechce říct, co řekl Serienovi a to je moje druhé já, sakra. Když se trochu uklidním, zjistím, že je čas oběda, tak se trochu upravím a vydám se do jídelny. Dorazím do jídelny a zjistím, že se čeká už jen na mě Akumu a Gabriela, kteří se objeví za mnou.

„Vypadá to, že zdržujeme,“ řekne s úsměvem Gabriel.

„Dodrej postřeh,“ řeknu ironicky a povzdechnu si.

„Kdyby, jsi mi neschoval kalhoty a já je nemusel půl hodiny hledat jako splašenej, tak bychom tu byli v čas,“ zavrčí Akuma a mě zacukají koutka. Jdeme si sednout na svá místa, což v mém případě znamená vedle Seriena, bohužel. Serienovi věnuju vražedný pohled a dál si všímám jen ostatních.

„Nari, chtěl bych se tě zeptat jestli, bys byl schopen zhmotnit Hanako,“ optá se mě Gabriel s nadějí v očích.

„Já ne ale Shiroya by to měl umět,“ odpovím s nezájmem a vysloužím si nechápavé pohledy všech přítomných až na Akumu a Seriena.

„Shiroya? Kdo to je?“ optá se zmateně Gabriel.

„Jeho démonická část,“ odpoví za mě Serien.

„Tebe se na nic nikdo neptal,“ vyštěknu na něj naštvaně a dál si ho nevšímám.

„Nari, mohl bych mluvit se Shiroyou?“ zeptá se mě Akuma a v tu chvíli ucítím, jak má vláda nad tělem slábne. Najednou se ucítím v temnotě a zakleju. Už zase mi nedovolí, abych věděl o okolí.

 

*********

(Shiroya)

 

Konečně mám zas vládu nad tělem.

„Shiroya?“ optá se Akuma.

„ano, v některých případech mě poznáte, podle rudých očí,“ vysvětlím.

„Proč jen v některých případech?“ položí mi velmi zajímavou otázku Clarisa.

„Když mám plnou vládu nad tělem, jsou obě oči rudé, a když je to naopak tak jsou modré. V případě, že vnímáme oba, jsou oči těmito barvami odlišné,“ snažím se to říct tak aby všichni porozuměli.

„Takže ty jsi schopen mě zhmotnit?“ optá se Kira, ze kterého silně vyzařuje Hanačina aura.

„Ano, jde o to, že tvé tělo je uvězněno v temnotě, a to díky tomu, že jsi zemřela při převtělování. Kdyby, jsi zemřela jakoukoli jinou smrtí, ať už násilnou nebo přirozenou, tvé tělo by se rozplynulo jako pára nad hrncem. Ale k věci. Já vládnu temnotě, takže z ní mohu tvé tělo vysvobodit a tvou duši do něj zase vložit,“ vysvětlím postup, takzvaného zmrtví vstání.

„Není to nebezpečné?“ optá se ne příliš nadšeně Ziki.

„Ne, protože její tělo je prakticky moje a můžu si s ním dělat, co chci, zatím,“ uklidním jí a poté se obrátím na Hanako a ta kývne v souhlas a věnuje mi vděčný úsměv.

„Jestli chcete, tak to mohu provést hned po obědě,“ řeknu jen tak.

„To by bylo skvělé a Kirovi by se také ulevilo. Je moc malý, na to, aby mohl vydržet zátěž, kterou způsobují dvě duše dlouho,“ souhlasí s mým návrhem Hanako. Poté se konečně pustíme do jídla a zavládne ticho. Po obědě, služebné sklidí stůl a já požádám ostatní, aby stůl i s židlemi přesunuli ke stěně, protože potřebuju víc místa než nám prozatím k dispozici, abych mohl otevřít bránu temnoty. Poté co mi vytvoří dostatek místa, začnu odříkávat citáty jazykem temnoty, kterému se jinak říká mrtvý jazyk. Pode mnou se utvoří obrovský kruh, který se po chvíli zaplní několika pentagramy. Místnost zaplní temnota a pentagramy se začnou otáčet. Po odrecitování dalšího verše se dva pentagramy zastaví a z jednoho vyleze kůň, ze kterého je spíš už jen kostra, protože ho ještě před úplnou smrtí ohryzali mrchožrouti a z druhého pentagramu vyleze Pterosaurus, který vyvolá docela pozdvižení, protože tito tvorové už dávno vymřeli a to ještě neví, že v temnotě jsou skoro všichni tito tvorové. Nařídím jim, aby mi našli Hanačino tělo a přinesli mi ho. Oba ihned poslechnou a ztratí se ve svých pentagramech. Po pár minutách se opět objeví a kůň má na hřbetě Hanačino nepoškozené, ale spoutané tělo. Tělo si od koně převezmu, oběma poděkuju a pošlu zpět do temnoty. Položím ho doprostřed kruhu a jedním pohybem přetrhnu pouta a pozvu si do kruhu Kiru. Ten mě poslechne, a když je u mě začnu z něj vytahovat Hanačinu duši a vkládat ji do těla. Po chvíli je hotovo a já mohu nechat kruh zmizet. Pak jen zkontroluju stabilitu duše v těle a proberu jí.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Hm??

Haku,19. 9. 2010 17:38

Nariho demonicka cast sa mi hodne ale hodne popacuje,som zvedava ako sa Serien rozhodne.

:-)

Lachim,16. 9. 2010 20:31

Nádhera. Fofrem další díl.

Suprový ...

KiS,16. 9. 2010 19:55

Naprosto super ... :) Už se hrozně moc těšim na další díl ... :)

*neví, co napsat*

Yui-chan,16. 9. 2010 14:25

Takže, díl opravdu velice zajímavý...ale zajímalo by mě, jestli mě mučíš schválně? Dělá ti to radost? Mě z tebe klepne. Tak kouke fofrem přidat další pokračování, ať se tady netrápim moc dlouho!!

=0* =0* =0*

Soubi,16. 9. 2010 6:14

Arigato gozaimas =0*....takhle si máknout kvůli mně. Opravdu krásnej dílek, fakt super....Vypadá to dost zajímavě a ten Shiroya je fakt cool. Tahle postava se ti fakt povedla...Nemůžu se dočkat pokračování! ^.^

=0)

Teressa,16. 9. 2010 6:09

zaujimavy diel=) uz sa neviem dockat pokracovania=) rychlo prosiim=)