Serienovo tajemství
30. 10. 2012
Když zjistím, proti jakému nepříteli tu stojíme, ucítím na zádech a krku studený pot, ruce se mi začnou třást a celkově se mi udělá nevolno. Až do teď jsem pevně doufal, že tu zrůdu už nikdy nespatřím a nyní mu musím opět čelit. Nejhorší na tom je, že Mamon tehdy nemluvil jen tak do větru když sliboval zničení celého Ardenu a s ním i Akumy. Doufal, jsem, že ho to postupem času přejde, ale očividně nepřešlo. Kiku je jedna z jeho nejsilnějších zbraní, se kterou jsem už tu čest měl. Kiku je druh zmutovaného zvířete, které je schopné mluvit a užívat magii. Jeho druh se nezrodil normální cestou, ale je to výsledek experimentů, na kterých kdysi dávno pracovali démoni a andělé společně a to za účelem vytvoření dokonalých zbraní. I přesto, že jsou z jednoho druhu ani jeden si vzhledem ani schopnostmi není podobný. Pro některé je přirozené žít při zemi pro jiné ve vodě nebo v oblacích. Každý kus je jedinečný. V dnešní době jich už moc nežije a většina žije volně, ukrytá v nejhlubších lesích nebo jezerech. Je to z toho důvodu, že se dají jen těžko ochočit, ale je několik jedinců, co se jim některého z těchto tvorů podařilo podrobit. Jedním z nich je Mamon.
„Tohle je marné, proti Kiku nemáme sebemenší šanci, teď když jsi zesláblý,“ vydechnu zdeptaně a tím si vysloužím Yamiho vražedný pohled. Mám jediné štěstí, že pohled nezabíjí, protože bych byl stoprocentně tuhý.
„Kdybych si nemyslel, že to zvládneš, tak tu teď nejsi. Už když jsem tě nechal zavolat, tak jsem věděl, jakou silou nepřítel disponuje a vůbec nehraje roli, že ho známe osobně,“ vyštěkne a div mě přitom nepokouše. Zaráží mě, s jakou jistotou mluví o mé síle a přijde mi, že o mně ví víc, než si myslím.
„Já nevím. Nezdá se mi, že bych oplýval nějakou zvláštní silou, která by mohla porazit Kiku,“ nedám se a přesvědčuju ho o svých pochybnostech.
„Tsuchi,“ pronese ledově a propálí mě vědoucím pohledem. Při vyslovení tohoto jména mi žaludek udělá několik přemetů a mám pocit, že budu co nevidět zvracet.
„Jak o ní víš?“ šeptnu a nemůžu uvěřit vlastním uším.
„Cítím jí z tebe. Tsuchi znám už stovky let, ale jednoho dne jsem s ní ztratil kontakt. Netušil jsem, že se s někým sloučila, do doby než jsem poznal tebe a vycítil ji,“ osvětlí způsob, jak to zjistil a pak mi přikáže následovat ho ven za účelem započetí útoku.
„Přivolej ji,“ rozkáže a já si povzdechnu, to zas bude keců. Rozmrzele si z kapsy vytáhnu stříbrný řetízek, na kterém se houpe stříbrný čínský znak země, který působí jako talisman. Už je to doba co jsem ho použil. Zhluboka se nadechnu a psychicky se připravím na tohle setkání.
„Paní má, ukaž mi svou tvář a propůjči mi sílu, která náleží tobě Bohyni země v poražení nepřítele," začnu s vyvolávacím zaklínadlem a přitom napouštím do talismanu část své energie. Je to jako pojistka, že ji nevyvolá nikdo jiný. Jen k mé energii se upíná a jen k ní přijde.
"Zjev se. Tsuchi!" vykřiknu poslední část zaklínadla a silou přitisknu talisman ke zdejší půdě. Talisman se při styku s půdou rozzáří jasně zelenou barvou a ve stejné barvě se kousek přede mnou objeví portál, ze kterého vyleze obrovský šlahoun, připomínající rostoucí fazoli. Šlahoun po chvíli začne nabírat lidské podoby a nakonec se před námi objeví krásná žena, které ale chybí nohy. Ty má stále skryté ve šlahounu. Její vlasy jsou také ve formě šlahounů a já z nich mám upřímnou hrůzu, protože když jimi někoho švihne, tak je schopna dotyčnému useknout hlavu. V tyto vražedné nástroje je schopna proměnit i ruce. Jinak je její tělo zcela zelené a to i oblečení, kterého zrovna moc nemá. Jen malý kus látky, který jí zakrývá bujné poprsí a pak kraťounká sukýnka.
„Páni to už je ale doba co si mě zavolal. Začínala jsem se bát, že jsi na mě zapomněl. Od našeho sloučení jsem očekávala, že se budu pořádně bavit. Když jsi byl malý, tak to tak bylo, protože jsi mě volal skoro pořád, ale v poslední době mě dost zanedbáváš, Seriene,“spustí hned jak je její přeměna hotova. Bože a přesně proto jí nerad volám. Pořád si ztěžuje a to mi leze na nervy. No co, že je Bohyně, to jí přece nedává právo mě takhle peskovat.
„Myslím, že od teď si budeš užívat do sytosti,“ vloží se do toho Yami a Tsuchi se rozzáří oči jako žárovky.
„No ne tebe jsem neviděla celá staletí. Nečekala jsem, že tě ještě někdy Shiroya osvobodí,“ vydechne a přátelsky se s ním obejme.
„To víš, stalo se moc věcí a nic jiného mu nezbylo. Ovšem i já jsem byl zaskočen, když jsem zjistil, že ses sloučila se Serienem a ani mi o tom nedala vědět,“ řekne a trochu jí pokárá.
„Jak jsi sám řekl, stalo se hodně věcí, ale teď k věci. Je tu nějaký vysvětlitelný důvod proč zdejší země pláče?“ optá se s naštvaným pohledem i tónem hlasu.
„Kiku byl uvolněn z řetězů a napadl tuto vesnici,“ odpovím jí.
„Zase ta slizká bestie? Zdá se, že se už ze svých zranění vzpamatoval,“ zavrčí a otočí se k Sironu. Ruce promění ve šlahouny, které pak zabodne do bariéry, chránící nepřítele. Jakmile započne svůj útok, začne ze mě vysávat energii jakožto daň za její služby. Už od pradávna si Bohyně vybíraly nejsilnější jedince schopné užívat daného živlu. Já od narození oplývám nadměrným množstvím energie a země mi vždy vycházela vztříc více než ochotně. Proto když jsme na sebe jednou narazili, Tsuchi o mě projevila nesmírný zájem a nabídla mi spolupráci. Byl jsem tehdy malé děcko, které netoužilo po ničem jiném než po příteli se stejnou mocí jako je ta má a Tsuchi se jím ráda stala a společně jsme se učili a zdokonalovali kouzla a zaklínadla. Pochopitelně o tom nikdo z rodiny neměl ani páru a dodnes to tak zůstalo. Navíc je díky mé energii schopna provádět kouzla, která by jen s tou svou nezvládla a za to mi poskytuje absolutní ochranu. Ale ta ochrana není jen o tom, že mě bude bránit tělem a já se za ní budu jen schovávat, ale také, že mi propůjčí svou moc a mé síly zapidně vzrostou, takže můžu bojovat i přímo. Jenže to předávání si vzájemně svou energii je velice náročné a také nebezpečné a proto, když jsem si začal plně uvědomovat rizika, jsem jí postupem času přestával vyvolávat, což se jí evidentně moc nezamlouvá. Netvá dlouho a začnu pociťovat jistou nevolnost. Není to nic, co by mě mělo znervózňovat, ale podle té krátké prodlevě poznám, že do útoku dává mnohem více síly než je u ní zvykem. Nejspíš si plně uvědomuje, že podcenění Kiku se rozhodně nevyplácí. Bariéra si její útoky nenechá dlouho jen tak líbit a zavalí nás vlnou energetických broků, které při styku s tvrdým povrchem vybuchují. O to se postarám já osobně a vztyčím kolem nás štít, který nenechá jediný brok projít. I přesto, že mi Tsuchi vysává energii, mohu jí užívat i já a to díky jisté dohodě, kterou jsem si vydupal při uzavírání spolupráce. Vynutil jsem si 20% energie pro své vlastní potřeby. To znamená, že mi toto množství nemůže odebrat a já jsem tak schopen vytvářet jednoduší kouzla či štíty. Tsuchi se odezva bariéry nezamlouvá a proto přitvrdí. Šlahouny od ní odtrhne a zapustí je do země a mě je hned jasné co se chystá provést. Už jsem tuto taktiku párktát viděl. Na chvíli se okolím rozlehne naprosté ticho a klid, ale pak ze země vyrazí nepřeberné množství šlahounů, které vytvoří kolem bariéry kopulovitou klec, která na ni začne tlačit. Nápor takovéhoto typu není bariéra schopna pojmout, a proto po několika málo vteřinách pukne. Okamžitě nás ovane silný zápach smrti a i na dálku vidíme Kiku, jak se rozvaluje na náměstí a ostražitě se rozhlíží po nepříteli tudíž po nás. Ani se nedivím, že ho můžeme vidět, když je tak obrovský a navíc se nacházíme na cestě, která přímočaře vede na náměstí, proto se divím, že nás ještě nespatřil, ale Kiku je na jednu stranu velmi hloupý, ale tento nedostatek si vyvažuje svou silou a brutalitou. Když nás konečně zmerčí, naježí se a postaví do útočné pozice. Očividně mu paměť slouží dobře a poznal nás. Vzhledem k tomu, že se nemá k opuštění vesnice a boji mimo, tak my se přesuneme k němu. Yami už zase oplývá nebezpečnou náladou a širokým zákeřným úšklebkem. Mimochodem říkal jsem už, že mě takhle pěkně děsí?
"Dlouho jsme se neviděli," pronese naladěně. Kiku ho za to zpraží jedovatým pohledem, ale mine se to účinkem. Spíš naopak Yamimu to jen přidá na náladě.
"Můj pán bude potěšen, až zjistí, že opět tasíš zbraně," zachraptí s pohledem poukazujícím na Tsuchi a mě při jeho hlase naskočí husí kůže.
"Nechápu, proč by ho to mělo těšit," prsknu nabroušeně.
"Pán je toho názoru, že by nebyla žádná zábava ničit Arden, kdyby se mu přitom nikdo nepostavil, proto si zde také dělá nepřátele, aby si zajistil zábavu," osvětlí mi nechutně pokřivenou mysl svého pána. V ten moment už nenechám Tsuchi déle čekat a dám jí svolení k útoku.
Komentáře
Přehled komentářů
Tak jo, tohle jsem fakt nečekala :D Věděla jsem, že Serien má v sobě velkou sílu, ale že až takhle? To je pěkný a hlavně nečekaný překvápko! Tak to bude ještě hodně zajímavý ;)
wahů
Mysticia-sama,9. 11. 2012 22:04už se nemůžu dočkat pokračování, to je tak dokonale napínavý, ne ty jsi dokonalá ve psaní. kjááá
no páni
Yui-chan,30. 10. 2012 21:43Tak takový zvrat jsem nečekala...teda dobře, tušila jsem, že Serien nám bude tajit nějaké tajné zásoby moci, které pro jistotu nevyužívá, ale že by to bylo až takhle? To mě nenapadlo :D. Jinak Yami je koukám celý Shiroya s Naramienem...ty jeho vražedné pohledy. Jsem velmi zvědavá, jak se to všechno bude vyvíjet dál, co bude se Shiroyou, Naramienem a tak...takže doufám, že pokračování bude dříve než za měsíc ;)
......
kana,30. 10. 2012 18:09
Jsem ráda, že je konečně pokračování :-)
Opravdu jsem se dozvěděla něco, co jsem nečekala. Ale doufám, že budou všichni v pořádku :-)
O.O
Soubi,21. 12. 2012 8:54