Kowai Yume

 (Naramien)

„Nari, ty nejdeš spát?“ optá se mě Serien.

„Ne, mám takové tušení, že si pro tebe přijde už brzy, ale ty jdi,“ řeknu a dál to nerozebírám.

„Zůstanu s tebou, pro jistotu,“ odporuje.

„Jsi spát, tohle je jen mezi mnou a Azraelem,“ řeknu rozhodně.

„Jak chceš, ale kdyby náhodou, tak mě vzbuď, ano?“ optá se.

„Neboj, všechno dobře dopadne,“ políbím ho a popoženu do postele. Ještě chvíli zkouší, že se mu ani spát nechce, ale nakonec usne. Stoupnu si k oknu a dívám se do dálky ale už ne tak strnule jako předtím. Jak znám Azraela bude nás chtít překvapit v noci a proto chci být připraven. Když hodiny odbijí půlnoc, trochu sebou škubnu a zbystřím, teď je každá vteřina nebezpečná. Snažím se vycítit Azraelovu auru a v tom mě někdo zatahá za rukáv. Opět sebou škubnu a podívám se na malé stvoření, jménem Arami, jak mě ubrečeně tahá za rukáv.

„Copak se ti stalo? Proč nespinkáš?“ optám se jí.

„Bojím se,“ popotáhne.

„Čeho?“

„Že mi odvedou tátu a tebe někam pryč a ublíží vám,“ ukápnou jí další slzy.

„Neboj, ochráním nás, nikdo nám neublíží,“ uklidňuju ji.

„Věřím ti, můžu tu zůstat?“ optá se.

„Můžeš, lehni si k tatínkovi a skus usnout,“ nabídnu mí.

„Hm, dobře,“ odpoví a lehne si k Serienovi. Znovu začnu vyhledávat Azraelovu auru, konečně ji najdu, ale s hrůzou zjistím, že je v Kiriakově ložnici. Okamžitě se tam rozeběhnu, a když vletím do pokoje, zarazím se. Azrael se sklání nad spícím Kiriakim a hladí ho po vlasech.

„Lituju toho, moc,“ řekne, aniž by se na mě podíval.

„Tak mu to řekni,“ radím mu.

„To nemá cenu, nenávidí mě,“ posmutní.

„Ale i miluje,“ odporuju mu.

„Lžeš, chceš mě oblafnout, aby si zachránil Seriena,“ štěkne a ve vteřině je u mě a drží pod krkem.

„Myslel jsem si, že to řekneš, když mi nevěříš, tak se podívej na jeho hruď,“ zavrčím přiškrceně. Azrael mě sice pustí, ale znehybní mě kouzlem. Přejde zpátky k posteli, odkryje ho a zděsí se.

„Co. Co to je?“ koktá.

„Výsledek neopětované lásky,“ řeknu tvrdě.

„Bolí ho to?“ vyptává se.

„Ano a moc. A víš proč? Protože tě stále miluje, nedokáže zapomenout. Dokud tě bude milovat, bude trpět a v jeho případě to je navždy. Vážně jsi tak bezcitný, že ho necháš až do konce života trpět?“ štěknu na něj. Neodpoví mi, jen se k němu znovu nakloní a políbí ho na orosené čelo. To ho zarazí a podívá se na mě.

„P. Proč. Ne. Prosím, neopouštěj mě,“ vyhrkne Kiriaki ze spaní a začnou mu stékat slzy. Kiriaki se začne šíleně potit a jméno na hrudi začne hořet.

„Bože, co se to děje?“ vyhrkne Azrael.

„Pusť mě k němu. Vím, co mám dělat,“ štěknu. Azrael to kouzlo bez řečí odvolá. Rychle přiběhnu k posteli a obejmu Kiriakiho.

„Kiriaki prosím uklidni se, všechno je v pořádku,“ šeptám mu.

„O. On odešel. Nechal mě tu. Prý mě nemiluje,“ rozbrečí se ještě víc, ale oheň ustupuje.

„Jseš šťastnej, že tolik kvůli tobě trpí?“ zařvu na Azraela.

„Tohle jsem nechtěl, jen jsem respektoval zákon,“ brání se.

„Jo hodnej synáček vždy dá přednost tatínkovým zákonům a to i před láskou,“ zavrčím a dál uklidňuju Kiriakiho.

„V tom se mýlíš, já ten zákon porušit chtěl,“ řekne skoro neslyšně.

„Tak proč jsi to neudělal?“ nevěřím mu.

„Protože mi otec vyhrožoval, že jestli to poruším, zabije tebe i Kiriakiho,“ osvětlí a ve mně začne vřít krev.

„Tak poruš ten imbecilní zákon teď. Miluj ho a vynahraď mu to mučení, které jsi mu způsobil,“ navrhnu mu.

„Když to udělám, otec vás oba zabije a to bych nepřežil,“ vyhrkne.

„Kiriakiho ochráníš a o mě si starost nedělej toho kripla, co byl dřív můj otec, zvládnu a navíc mám Seriena, teda pokud se mi ho nepokusíš odvést,“ řeknu.

„Myslíš, že mě Kiriaki příjme zpátky?“ optá se.

„Příjmu,“ odpoví za mě Kiriaki.

„Ty jsi vzhůru?“ vyděsí se Azrael.

„Odvedeš bratra nebo se svému otci postavíš?“ optá se se slzami v očích.

„Postavím, ale sám to nezvládnu, pomůžeš mi bratříčku?“ svede otázku na mě.

„S radostí,“ usměju se na bratra. V ten moment bratr odletí ke zdi takovou silou až začne padat omítka.

„Nesahej na mého strejdu,“ křikne na něj Kira.

„Kira, přestaň, on nikomu neublíží,“ odrazím další tlakovou vlnu mířenou na Azraela.

„Cože, ty se ho zastáváš? Je to náš nepřítel,“ štěkne na mě.

„Mýlíš se. Není náš nepřítel, naopak je s námi,“ křikne Kiriaki, který bratrovi pomáhá vstát.

„Nevěřím, je to anděl, těm se nedá věřit,“ zavrčí.

„Takže nevěříš ani mě?“ optám se ho přísně.

„Tobě věřím, ale jemu ne,“ odpoví mi.

„Podívej se na jeho auru, ta nelže, řekne ti, že mám pravdu,“ naléhám.

„Ne, nebudu se dívat, nevěřím mu, chtěl vám ublížit,“ rozbrečí se Kira.

„A semnou se podíváš?“ optám se. Kira kývne jako souhlas.

„Naramiene to snad nemyslíš vážně?“ vyhrkne Azrael.

„Smrtelně,“ řeknu tvrdě.

„Ty už si nevzpomínáš, jak dopadla matka? Chceš jí následovat?“ křikne.

„Musím to udělat, jinak ti neuvěří,“ odporuju.

„Když se to nepovede, víc co budu muset udělat, abych tě zachránil?“ optá se zlomeně.

„To se nestane,“ usměju se na něj a otočím se zpět na Kiru.