Jdi na obsah Jdi na menu
 


Opatření

25. 10. 2010

 (Gabriel)

 

Chvíli se zaraženě dívám na zavřené dveře a pak mou pozornost zaujme jemný smích u okna. Prudce se otočím a na parapetu uvidím Naramiena, teda Shiroyu jak poznám podle rudých očí a pod ním sedící pumu z temnoty.

„Jak ses sem dostal?“ vyhrknu, když se vzpamatuju.

„Přes pentagram, je to tak snadné, když vládneš temnotě,“ odpoví mi s úšklebkem a ukáže na obrazec na zdi. Seskočí z parapetu a podrbe pumu za ušima.

„Ty s tím nesouhlasíš, viď? S tím že Serien věnuje pozornost mě a Naramiena ignoruje,“ optá se mě temným hlasem a mě přejede mráz po zádech.

„Ne. Zrazujete tím Naramiena,“ odpovím mu naštvaně a Shiroya se rozesměje.

„Nezapomínej, že já jsem jeho druhá část. Mám stejné city, ale jinou povahu a názory na některé věci. Navíc on chtěl, aby ho Serien ignorovat, tak mu tím jen plníme jeho přání. Kdyby, jsme ho, jak ty říkáš, nezradili, lano mezi námi by se přetrhlo, a když se jednou přetrhne, ti dva už nikdy nebudou spolu šťastní,“ vpálí mi to do tváře a jeho oči naberou výrazně červený odstín. Puma se postaví a upírá na mě oči a já mám pocit, že na mě za okamžik zaútočí. Shiroya se ke mně začne pomalu přibližovat, ale než ke mně stačí dojít, do pokoje vejde Akuma a já si oddychnu. Shiroya se zastaví a zlomyslně se usměje.

„Teď je můj a nenechám si ho nikým vzít,“ řekne mým směrem a spolu s pumou zmizí v pentagramu.

„Co se tu stalo?“ optá se, se zděšením v očích, který mi připadá až přehnaný.

„Nic,“ odpovím rychle, ale je vidět, že mi Akuma nevěří.

„Nelži. Tohle nebylo Shiroyovo normální chování,“ oboří se do mě naštvaně. Nechci se s ním hádat a tak mu vyklopím, co vím o Serienovi a Shiroye. Akuma mě tiše poslouchá a čím dál víc se mračí.

„Tohle se mi nelíbí,“ řekne nakonec.

„No to mě taky ne,“ přitakám a povzdechnu si, protože jsem zjistil, že Serienovi to nerozmluvím.

„Říkáš, že když Shiroya mluvil o laně, tak jeho oči změnili barvu?“ optá se mě váhavě. Pokývnu hlavou a Akuma zbledne.

„Je ti něco?“ začnu se ihned strachovat, Akuma zakroutí hlavou ve znamení, že mu je dobře.

 

********

(Akuma)

 

Sakra já tušil, že se to stane. Shiroya je mnohem silnější než Naramien. Navíc Shiroya je velmi majetnický, jak jsem si stihl všimnout a vypadá to, že chce Seriena jenom pro sebe. Využívá Naramienovi ignorace, co se týče Seriena, aby ho dostal na svou stranu. Snaží se Naramiena co nejvíce izolovat od okolí a tím získává ještě větší moc. Je to moje vina, že to takhle skončilo. Kdybych mu tenkrát nedal do toho biče svou sílu, nikdy by se z Naramiena nestal anděl temnoty a tudíž by se Shiroya nikdy nezrodil.

„To bude horor,“ povzdechnu si a tím si vysloužím Gabrielův nechápavý pohled.

„Jednou pochopíš,“ usměju se lehce a přisaju se mu na rty. Ano to teď potřebuju, jeho lásku. Gabriel mi s dravostí polibky vrací a dále prohlubuje. Když nám dojde vzduch tak se od sebe odtrhneme a já ho ihned kousnu do ucha.

„Ty potvůrko,“ zavrní, položí se na postel, nechá mě, abych si sedl na jeho rozkrok, a ujme se svlékání. Už je v tom tak zběhlý, že jsme do několika vteřin nazí a on se mi okamžitě přisaje na jednu z bradavek a druhou mnu rukou. Když už jsou obě zcela ztvrdlé, tak se přesune k mému bříšku a zasype ho motýlími polibky. Potom se jednou rukou přesune k mé dírce a začne ji prsty jemně masírovat.

„Ne,“ vydechnu slabě a prohnu se pod vlnou vzrušení.

„Ty říkáš ne, ale tvé tělo říká praví opak,“ uchechtne se a do mé již uvolněné dírky strčí jeden prst a druhou rukou si začne hrát s mým napnutým penisem. Já se nad ním prohýbám jako struna a zadečkem se mu třu o jeho penis, čímž ho strašně vzrušuju. Hraje si s mým penisem a při tom mi do dírky strčí druhý prst. Po příchodu druhého prstu trochu ztuhnu. Gabriel se mi vrhne na ústa a po chvíli se uvolním. Začne mě opatrně roztahovat, a když je hotov, tak vytáhne oba prsty a začne do mě opatrně vnikat. Když je ve mně celý, počká, až si zvyknu a vyzvu ho k pohybu. Po chvíli pohnu proti němu a dám mu tím najevo, aby začal. Začne se pohybovat a přidávat na rychlosti.

„Víc, přidej, chci víc,“ zavzdychám mu roztouženě do ucha a on mi mé přání s radostí splní. Po několika zrychleních oba vyvrcholíme a já se Gabrielovi svalím na hrudník.

„Jsi úžasný miláčku,“ vydechne vyčerpaně.

„Nápodobně,“ usměju se a zaposlouchám se do zklidňujícího se tepu mého miláčka.

 

*********

(Serien)

 

Vlítnu do svého pokoje jako hurakán a vší silou praštím do zdi.

„Co si o sobě myslí?“ zavrčím a náhle mě obejmou čísi ruce.

„Nedovolím, aby nás rozdělil, to slibuju,“ zašeptá mi do ucha. Otočím se a střetnu se s Shiroyovým zářivě rudým pohledem. Jemně se a něj usměju a věnuju mu krásný polibek.

„Nechci tě znovu ztratit,“ odpovím mu myslící na ztrátu Naramiena. Vlezeme si do postele a Shiroya se ke mně přitulí.

„Neztratíš, už nikdy tě neopustím. Ale mám strach, že se do toho začne plíst i Akuma a to by bylo zlé,“ svěří se mi s jeho starostmi a já ztuhnu.

„Co by nám mohl udělat?“ optám se a už teď se bojím odpovědi. Shiroya si povzdechne a malou chvilku je zticha.

„Má moc manipulace. Já sice taky a Akuma je v tomto ohledu silnější. Bojím se, aby tě nezmanipuloval proti mně,“ podívá se na mě vlhkýma očima. To mě zarazí, protože ho takhle vidím poprvé.

„Dá se tomu nějak zabránit?“ zeptám se a začnu ho hladit po zádech.

„No tak napůl. Můžu ti zablokovat mysl, ale nemůžu zaručit, že se mu tě stejně nepovede zmanipulovat,“ popotáhne a po lehce zbledlé tváři mu zteče zbloudilá slza. Tu mu okamžitě setřu a políbím ho.

„Tak to udělej,“ pobídnu ho a Shiroya se na mě nechápavě podívá. Usměju se na něj a tím ho ujistím, že to opravdu chci.

„Bojíš se hadů?“ optá se mě už se zdravější barvou v obličeji.

„Ne, mám je i docela rád,“ odpovím mu, ale vůbec nechápu, k čemu to potřebuje vědět. Shiroya vedle nás otevře jeden pentagram a z něj vyleze několik méně znetvořených hadů.

„Co s nimi chceš dělat?“ vydechnu zděšeně.

„Vydrž a uvidíš,“ usměje se a vezme prvního hada do ruky. Ten se zmenší tak že vypadá jako malý přívěsek. Poté vezme mojí levou ruku a hada mi přiloží na vnitřní část zápěstí. Had mi najednou vleze pod kůži a jemně mi vytlačí kůži ve tvaru plazícího se hada.

„Páni,“ vydechnu užasle.

„Jo, takových budeš mít víc. Musím ti je rozmístit po celém těle, protože i když budeš mít zablokovanou hlavu tak tě může zmanipulovat,“ obeznámí mě se situací a svlékne mě.

„Jak?“ optám se ho nechápavě. Zdá se to jen mě nebo jsem úplně mimo. Shiroya se usměje, no jo čte mi myšlenky.

„Přes nervový systém a na ten se dá napojit kdekoliv,“ vysvětlí mi to a začne mi přikládat hady na různá místa těla. Jednoho mi dá na druhé zápěstí a tím, jak pochopím, mi zablokuje celé paže. Další dva mi dá na kotníky a na zadní stranu uší, na lopatky, jednoho na kostrč, nad pupík a na ehm kořen penisu.

„I tam?“ optám se a zrudnu jako rajče.

„Jo i tam a teď otevři pusu,“ odpoví mi s úsměvem a čeká, až ji otevřu. Když tak udělám, dá mi hada na jazyk.

„Tak hotovo,“ vypískne a smyslně mi rukou přejede po celé délce penisu.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Hm!!!!!!!

Haku,2. 11. 2010 18:58

Tak sa mi zda,ze aj Shiroya dokaze pekne manipulovat?!!

wow

Soubi,27. 10. 2010 17:30

Tak to je dost.....zajímavý opatření. By mě zajímalo, jak jsi na to přišla? A mimochodem, s yaoiem tady počítám, tak se opovaž to tam nedat!!!
Honem pokráčko! :)

:-)

Lachim,26. 10. 2010 9:17

Nádhera.

teda

Yui-chan,25. 10. 2010 21:54

Kuroki!!! Tohle je už 2. povídka, kterou jsi usekla těšně před yaoiem! Doufám, že v tom hodláš brzy pokračovat :). Jinak se to začíná nějak zamotávat, jsem zvědavá, co bude dál...tak mě moc nenapínej!

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA