Jdi na obsah Jdi na menu
 


Krutá pravda

20. 8. 2010

 (Naramien)

 

„Mohl jsem si myslet, že mě opět zradíš. Stydím se za to, že jsem tě považoval za svého syna,“ zavrčí nenávistně.

„Mile rád tě ujistím, že je to oboustranné, ale s tím rozdílem, že já otce už dávno nemám. Ztratil jsem ho v tu chvíli, kdy mi zabil matku,“ štěknu nepříčetně a Michael na chvíli ztuhne.

„Co to kecáš za nesmysly? Já tvou matku nezabil, byla to nehoda,“ řekne rozladěně, ale já na něm vidím, že lže.

„Jo, opravdu? Ona se převtělit nechtěla, ale ty jsi jí přemluvil a proto zemřela,“ štěknu.

„Prosím tě, kdo ti takovou kravinu nakecal?“ zavrčí vyděšeně.

„Před pár lety jsem slyšel, jak se hádáš s Gabrielem. Hádali jste se kvůli vztahu mezi bráchou a Kiriakim. Nevím proč, ale pak jste začali mluvit o matce a ty jsi mu do očí vpálil, že jsi jí k tomu převtělení donutil a tím se jí zbavil,“ křiknu a Michael zbledne.

„Ta děvka, která si říkala tvá matka, mě totiž pěkných pár let podváděla, proto jsem jí zabil,“ křikne výsměšně.

„Lžeš, matka byla slušná ženská, jen ty ses jí nikdy nedokázal vážit,“ řeknu zaraženě.

„Jo tak slušná, že si druhého haranta, tedy tebe udělala s jiným a mě celé roky tvrdila, že jsi můj,“ řekne opovržlivě. Úplně ztuhnu, nevím, jak na tohle mám reagovat, protože v jeho očích vidím, že mluví pravdu. Michael využije toho, že jsem mimo a zaútočí na mě.

„Nesahej na mě!“ vykřikne a já se až teď vzpamatuju. Před sebou spatřím Akumu a Gabriela, který drží Michaelovi ruku, ve které mu již pohasíná smrtící kouzlo.

„Naramiene jsi v pořádku?“ optá se mě se starostí Akuma. Jen lehce přikývnu a až teď zaregistruju dalšího příchozího. Oči se mi rozšíří zlostí, když spatřím Seriena.

„U všech čertů co tu kruci děláš?“ vyštěknu na něj.

„Vážně sis myslel, že až se proberu tak se za tebou nevydám?“ ušklíbne se a zlostně se podívá na Michaela.

„Nemůžu uvěřit tomu, že bys mu byl schopen ublížit,“ zavrčí nenávistně Gabriel na Michaela.

„A proč bych nebyl? Je to tvůj parchant ne tvůj,“ vyštěkne a já se Serienem ztuhneme.

„Ale ty jsi byl pro něj otcem, i když časem tolik nenáviděným,“ opáčí Gabriel.

„Počkat chcete mi snad říct, že mým otcem je Gabriel?“ vyjeknu vyděšeně.

„Ano,“ odpoví mi krátce Gabriel.

„To není možný, to bych pak byl Serienův bratr,“ zašeptám beznadějně.

„Ale jen nevlastní,“ snaží se mě uklidnit Serien ale to se mu vůbec nedaří.

„Ale přece,“ dodám ještě tišeji s narůstajícím vztekem, který soustřeďuju extra na Michaela. V pravé ruce tvrdě sevřu rukojeť biče, ve kterém je stále temná síla a ta začne prostupovat do mého těla.

„Naramiene nedělej to!“ vykřikne Akuma, který se za mnou vyděšeně ohlédne. Vůbec ho neposlouchám a nechám temnotu, aby mě ovládla. V levé ruce se mi objeví má kosa, která je nyní dělaná z černých kostí. Všichni přítomní se na mě zděšeně dívají, ale jediný Akuma ví co se děje. Nepříčetně se usměji a vrhnu se na Michaela. Akuma rychle odtáhne Gabriela z cesty a mě nechá pokračovat. V tuhle chvíli se všechna má zloba naváže na temnotu ve mně a mění se v nepříčetnost, kterou uplatním na Michaela. Bič mu omotám kolem těla tak aby měl zablokované ruce, a jedním silným nápřahem mu useknu hlavu. Uslyším trojí lapání po dechu a dívám se, jak se Michaelovo tělo zpopelňuje a prach poté mizí. Najednou mě temnota ve mně přinutí roztáhnout křídla a pravé křídlo se mi celé zbarví do krvavě rudé barvy. Podívám se na svou kosu, která se z poloviny vrátí do původního stavu a poté zmizí, jelikož už jí nepotřebuju a omdlím.

 

******** 

(Serien)

 

Sleduji scénu před sebou a nemohu věřit vlastním očím. Z mého milovaného Nariho se stal můj bratr, což mi vůbec nevadí, ale stala se z něj krvelačná bestie, která právě chladnokrevně zabila Michaela, muže kterého on celý život považoval za otce. Nejvíc jsem se zděsil té jeho proměny na křídlech, která se bude jistě projevovat i na chování. Ve chvíli kdy začne klesat k zemi, rychle zareaguju a chytím ho. Není snadné si ho urovnat v náručí, protože má stále vytažená křídla, ale nakonec si ho urovnám do přijatelné pozice.

„Akuma sama, co se s ním stalo?“ optám se nechápavě svého pána.

„Ještě než šel do očistce, daroval jsem mu temnou sílu pro případ, že se něco podělá. Ta síla byla jen v tom biči a tím pádem neměla nic udělat Naramienovi, ale on jí pod návalem vzteku nechal proniknout do těla a ta se pak spojila s jeho andělskou silou. Nyní je napůl anděl a napůl démon. Nejhorší na tom je že už jako anděl měl vysokou úroveň a jako démon má mojí úroveň, tedy tu nejvyšší,“ vysvětlí mi to Akuma sama čím dál tišším hlasem. Na to mu nikdo nic neřekne a mlčky se vydáme zpět domů. Po cestě se ještě na několika místech změní. Pravá polovina vlasů a pravé oko mu zrudnou stejně jako předtím pravé křídlo. Když dorazíme domů, uslyšíme dvoje spěšné kroky a hádku.

„Já ho uškrtím,“ uslyšíme zařvat Azraela.

„Něco mu uděláš a já s tebou do smrti nepromluvím,“ vyštěkne Kiriaki když jsou skoro u nás, když zahlédnou Nariho v mém náručí oba ztuhnou a nechápavě se na mě dívají.

„Později,“ zavrčím, protáhnu se kolem nich a odnesu Nariho do svého pokoje. Tam ho položím na postel a nechám ho spát. Já se přemístím k oknu a přemýšlím, nad tím jak se ta změna asi projeví na jeho chování, když v tom se rozrazí dveře a v nich stojí Kira. Ihned přejde k Narimu a začne si ho prohlížet.

„Ví to, že jo?“ optá se mě, aniž by se na mě podíval.

„Ano, ale to nic nemění,“ řeknu nezaujatě.

„Mění a hodně, teď jsi pro něj bratr,“ oznámí mi smutně a ve mně zatrne.

„Ale nevlastní. Nechceš mi tím snad říct, že už mě nebude chtít milovat?“ vyjeknu.

„Milovat tě bude pořád, ale bude se ti nyní vyhýbat a nebude chtít, aby ses ho jakkoliv dotýkal, to vím jistě,“ řekne a odejde. Když se za ním zavřou dveře, nahrnou se mi do očí slzy, které nechám nepřítomně stékat po tvářích.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Wow.... Nemam slov

Nana-chan,27. 3. 2012 17:16

?! fakt nemam slov nejdriv pomsta a pak todle

Tak na toto nemam slov...

Haku,24. 8. 2010 16:51

Cos jim to provedla??? ...Ale notaaaaak..konecne sa Nari pomstil a teraz toto!

:-)

Lachim,22. 8. 2010 23:12

Koukej to fofrem spravit. Nádherný díl.

*omdlévá*

Yui-chan,21. 8. 2010 20:52

Děláš si legraci?? To přece nemůžeš, taková zrada. Co s jim to provedla??? Tohle asi jen tak nerozdejchám!! Budeš mě mít na svědomí! Díl krásný, ale jestli to neurovnáš, tak už s tebou do smrti nepromlvím!! A koukej rychle přidat pokračování, ne že bude až za měsíc!! :´(

Super ... :)

KiS,20. 8. 2010 17:49

Musim teda říct ... úžasnej zvrat ... to bych nečekala ...
Ale jinak skvěle napsaný ... :) A už se moc těšim na další díl ... :)

=0)

Teressa,20. 8. 2010 14:08

lutujem ich...ale diel to bol prekrasny=) uz sa moooc tesim na pokracovanie=) dufam ze bude coskoro=)

O_O

Soubi,20. 8. 2010 13:32

Tak to bylo dooost hustý. Jsem ráda, že jsi nakonec vybrala tu červenou, ptž ta na něm bude víc znázorňovat tu démonickou část. Ale jsem teda zvědavá, jak to bude popsaný s tim jeho chováním, ptž to bude pro Seriena docela rána. Stále doufám v happy end, ale netuším, jak by to mělo vypadat, když to je s Naramienem teď takhle...

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA