Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dokonalá fikce?

3. 7. 2010

 (Naramien)

 

Jsem strašně nervózní, protože už musím začít se svým plánem, jelikož už za dvě hodiny se dostaví Michael do očistce a bude očekávat, že budu Seriena a Kiriakiho mučit. Zhluboka se nadechnu a tím trochu uvolním. Nesmím dopustit, aby se jim něco stalo, i kdyby mě to mělo stát život. Otevřu portál, díky kterýmu budu schopen vytvořit jejich identické fikce.

„Dvě těla, jedna duše,

Jedno život, druhé fikce,

Život schován a chráněn u mě,

Fikce mnou mučena v cele,

Život ač nenávidí mne,

Stále mnou chráněn bude,

Fikce dokonalá, jako odraz v zrcadle,

Vydrž mučení až do konce.“

Jakmile odříkám toto zaklínadlo, v cele se objeví dokonalé repliky a u mě v pokoji se ocitne pravý Serien i Kiriaki. Ti se ihned začnou nechápavě rozhlížet a pohledem se nakonec zastaví u mě.

„Co je zas tohle?“ štěkne rozzuřeně Serien.

„Zachraňuju vás od mučení, i když mi to vzhledem k vám moc nepomůže,“ řeknu smutně a zavřu portál. Poté vytvořím jiný, který poslouží jako televize, dá se říct. Promítá totiž situaci v cele. Když to spatří, nechápavě otevřou pusy až je mi do smíchu.

„Tohle jsou mnou vytvořené fikce, které budu za hodinu a něco mučit místo vás,“ vysvětlím jejich dvojníky v cele.

„Naramiene chtělo by to trochu vysvětlení, nemyslíš? Na jedné straně nás zrazuješ, ale na druhé nás zachraňuješ,“ zavrčí Serien a mě nezbývá než jim vyhovět a říct jim pravdu.

„Vzal jsem vás do očistce jen proto, abych se mohl dostat k otci. Nikdy jsem neměl v plánu vás zde nějak zranit, toho už dávno nejsem schopen. Měli jste tu být jen do doby, než zabiju otce,“ řeknu stručně.

„Proč ho chceš zabít? Je to tvůj otec!“ štěkne Kiriaki nevěřícně a mě ztuhne krev znechucením.

„Otec? Co je to za otce, když byl schopný zabít matku svých synů?“ zařvu na něj nepříčetně. Vím, že neví, co udělal, ale i tak mě dostalo. Tentokrát ztuhne Kiriaki a omluvně skloní hlavu.

„Počkat, ale tvoje matka zemřela při převtělování, tak jak s tím souvisí Michael?“ optá se zmateně Serien.

„On jí k tomu donutil. Ona to udělat nechtěla, protože věděla, že se to zatím nikomu nepodařilo a vždy při tom přišli o život, ale on jí nakonec přemluvil a proto zemřela. Ale to není jediná věc, proč ho chci zabít,“ dořeknu už tišeji a raději se k nim obrátím zády.

„A co ještě?“ vyzvídá Serien a otočí si mě k sobě čelem. V očích mu plane plamínek naděje, že je to láska k němu.

„Vy. To že kvůli němu Kiriaki i Azrael trpěli a že mě kvůli lásce k tobě zatratil,“ zavrčím tiše až je zázrak, že mě slyší. Serien se lehce usměje a políbí mě. S radostí mu polibek oplatím, ale pak se od něj odtrhnu, protože už je čas jít.

„Nechám vám ten portál otevřený. Kdyby se něco podělalo, jako třeba, že by se ty fikce ztratily, okamžitě zmizte. Postaráš se o to, že Gabrieli?“ optám se a ze stínu vyjde Gabriel i s Akumou.

„Tati, Akuma-sama, co tu děláte?“ optá se nechápavě Serien a pokloní se svému pánovi.

„Slyšel jsi. Kdyby se něco podělalo, máme vás odvést do bezpečí,“ ušklíbne se Akuma.

„A co bude s tebou Nari?“ optá se, když mu dojde, že já tu zůstanu.

„Neboj, já se o sebe umím postarat a navíc museli by zabít mé tělo, abych zemřel. Nezapomínej, že jsem jen duch a ducha nelze zabít,“ usměju se, dám mu poslední polibek a opustím pokoj. Klidně a s kamennou tváří se dostavím k cele, kde už na mě čeká otec i Aoiem. Aoi se na mě usmívá jako by se nic nedělo a v otcových očích vidím radost z toho, že jsem změnil názor. Otočím se směrem k cele, kde spatřím dokonalé repliky. A když říkám dokonalé myslím tím, že vyzařují i stejné aury, chovají se, cítí věci tak jako originály. Jsou tak dokonalí, že ani sám velký Michael nepozná, že jsou falešní. Loutkám se zrychlí tep v očekávání, co bude. Oni to sice ví, protože je ovládám, ale musí budit dojem nevědomosti. Pousměju se a z pláště vytáhnu bič. Odemknu si celu a hned jak do ní vejdu, okamžitě je začnu bičovat a v duchu se modlím, aby to vydržely. Koutkem oka zahlédnu otcův potěšený pohled. Ale když se podívám na Aoie tak ztuhnu. V očích má zděšení, asi ani nedoufal, že bych byl schopen je takhle mučit. Asi po čtvrt hodině kdy už loutky klečí v bolestech se podívám na otce, jestli už to stačí, ale on mi pokyne, abych pokračoval. To jsem si mohl myslet, chce, abych je zabil. Na chvíli přestanu a odložím bič a tím se setkám se zaraženým pohledem otce i Aoie.

„Co to děláš? Pokračuj,“ řekne trochu podrážděně otec a já mám sto chutí mu pořádně vrazit.

„Neboj se, budu pokračovat, jen si sundám plášť. Špatně se mi v něm pracuje,“ uklidním ho a sundám si plášť, který podám Aoimu aby mi ho podržel. Až teď si všimnu krvavých cákanců v dolní části pláště. Sakra to už nedám pryč, ještě, že mám náhradní. Povzdechnu si a se stále kamenným výrazem popadnu bič a začnu do loutek znovu mlátit. Ještě několikrát do nich zaryju svůj bič a pak se stane má noční můra. V momentě kdy do Seriena naposledy zaryju bič, se jeho tělo rozpůlí a zmizí. Okamžitě zareaguju, do biče vložím temnou sílu, kterou mi ještě v pokoji tajně daroval Akuma, a vší silou s ním švihnu otcovým směrem ve snaze ho silně zranit. K mé smůle mi do cesty skočí Aoi a nechá do sebe zarýt bič. Když mi dojde, že je otec bez škrábnutí a zuřivě se napřahuje, aby mě zabil smrtícím kouzlem, rychle se pomocí přemisťovacího kouzla přemístím do svého pokoje.

„Co tady sakra ještě děláte, vypadněte!“ zařvu nepříčetně na přítomný.

„Bez tebe se odsud nehnu,“ řekne rozhodně Serien a já ve stejnou chvíli uslyším otcovy kroky dost blízko mého pokoje.

„To si nemyslím,“ řeknu a než stačí zareagovat, vrazím mu takovou pěstí do břicha, až bolestí omdlí. Gabriel ho rychle sebere ze země, aby mohli zmizet.

„Opravdu nejdeš s námi? Mohli bychom to s ním vyřídit později,“ zkouší mě přemluvit Gabriel.

„Ne, to by všechno, co jsme udělali, bylo zbytečné,“ zavrčím a Gabriel se Serienem v náručí zmizí. Ve stejnou chvíli mi do pokoje vrazí nepříčetný otec, teď už jde o všechno.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Super ...

KiS,14. 8. 2010 14:13

Je to hrozně moc pěkný ... :) Už se stašně moc těšim na další díl ... :)

Tiez...

Haku,7. 7. 2010 16:51

...si myslim,ze by to chcelo...a to sakramentsky(pardon)rychlo pokracovanie,..sa nehambis takto nas tyrat?

no tohle

Yui-chan,7. 7. 2010 9:47

Tvoje umění utnout to v tu nejblbější chvíli, je opravdu velkolepé. Díl naprosto úžasný, ale okamžitě chceme pokračování!! =)

Pokráčko!!

Soubi,4. 7. 2010 15:38

Zase jeden z tvých skvělých konců....že máš to srdce to vždycky takhle utnout? Dlouho nás netrap a honem přidej pokráčko!!! :D

:-)

Lachim,3. 7. 2010 23:16

Fofrem další díl. takhle to utnout, to je na vraždu.

=0)

Teressa,3. 7. 2010 18:56

uzasny diel!!! uz sa neviem dockat pokracovania=) rychlo prosiiim=)