Jdi na obsah Jdi na menu
 


Dlouhý den

25. 4. 2012

 Poslední dobou se zdá, že se mi postupně rozpadá rodina. Vše klapalo úžasně do doby, než přišel Naramien s tím, že musí tátu odvést do očistce a nakonec skončili jako pár. Pak už se to jen zhoršovalo. Rodina se mi sice zvětšila, ale postupně se rozpadá a to nechci. Navíc mám takový pocit, jakoby se mělo brzy něco stát. Něco velkého a strašného. Jen doufám, že tu přicházející katastrofu, kterou pociťuju, nezpůsobí Akuma. Už jsem pochopila, že je všehoschopný a hlavně zbrklý když se jedná o Shiroyu. Ještě ke všemu není Akuma pod dohledem Gabriela, který ho vždy usměrňoval.

„Jsi poslední dobou zamlklá, Clariso,“ přeruší ticho knihovny Hanako. Úžasná žena, která překonala smrt a i přes tento hrozný zážitek neztratila svůj nádherný úsměv. Vždy se objeví ve chvílích, kdy mi není nejlíp a díky její přítomnosti se mi tak nějak uleví. Ani nemusí nic říkat, stačí, když mi je nablízku a hned mi už svět nepřipadá tak černý jako předtím.

„Přemýšlím. Není to tak dávno, co mi můj život připadal nudný a nezajímavý. Ale během několika posledních měsíců se můj život převrátil vzhůru nohama. Jedna věc mě ale tíží ze všeho nejvíc a tou věcí je Akumy tajemství,“ vydechnu stále zamyšleně. Hanako se na mě udiveně podívá a tvář jí trochu zvážní.

„Podělíš se o to tajemství se mnou? Možná ti o něj budu schopna ulevit,“ pronese s lehkostí peříčka. Chvíli zvažuji zda se jí s tím svěřit, protože to je přeci jenom vyzrazení velmi choulostivého tajemství, ale nakonec kývnu  v souhlas. Jsem si jistá, že jí můžu věřit a tato konverzace zůstane jen mezi námi.

„Dozvěděla jsem se, že Akuma je mého otce a strýce matka, tudíž i má babička. Vůbec tomu nerozumím a připadá mi to postavené na hlavu a absurdní. Znamená to totiž, že jsou mnohem mladší, než si myslí,“ prozradím jí obsah toho tajemství a Hanako nasadí překvapený výraz. Ale ne kvůli obsahu, ale protože o tom vím já. Asi by mě ani nemělo překvapovat, že ona je i o tomhle informovaná.

„Jak ses o tom dozvěděla?“ optá se vážně. Nejspíš jí znepokojil fakt, že to Akuma pouští do světa.

„Vzpomínáš na den, kdy nás tu překvapil Kami-sama se svou armádou?“ odmlčím se a vyčkám na její kývnutí. „Toho dne jsem po obědě chtěla jít do kaple, ale Shiroya s Akumou mě předběhli. Hádali se kvůli otci a tak jsem poslouchala. Shiroya Akumě vyhrožoval tím, že když se do toho bude plést tak vyzradí tohle tajemství a zničí tak celou rodinu,“ dopovím svůj příběh o tom, jak jsem k těmto informacím přišla. Podle jejího výrazu usoudím, že ji vůbec neudivil fakt, že to ví i Shiroya.

„Co bys řekla na procházku? Ledová země je nádherná,“ nabídne mi s úsměvem, který naznačuje, že nechce, abych se takovými věcmi trápila. Její nabídku s radostí příjmu, protože v poslední době jsou procházky mou vyhledávanou činností. Nejprve jsem se bála jít ven, nebyla jsem si jistá, zda mě to nebude stát zdraví či život, ale jednou jsem to zkusila a vyšlo to, stále žiju. Těsně než opustíme dům, dáme Ramovi vědět, že se jdeme projít a pak vyrazíme po zledovatělé cestě. Rozhlížíme se po krajině pokryté ledem a tiše ji obdivujeme. Podle mého úsudku Yami kouzlo neobnovuje, protože už pár dní nesněží a některé části stromů vyčnívají z ledu. Když se dostaneme k velkému rozcestí, vedoucí do několika městeček, zamířím po cestě po mé pravici a zavedu nás do mého oblíbeného městečka. Je od nás sice dost daleko, protože leží u západních hranic, ale ani taková štreka mě neodradí se sem vracet.

„Ty sem chodíš často, že jo?“ optá se se smíchem v hlase Hanako, když spatří můj sebevědomí výraz a jistotu se kterou se vydávám po cestě.

„Ano. Je to krásné městečko a navíc tam mají úžasné dorty a kafe. Lepší jinde neseženeš,“ odpovím a vedu jí bránou do města. Míříme si to hlavní ulicí až na náměstí, kde to jako vždy žije. Právě se konají každoroční trhy, které překonali i nepřízeň počasí. Jsem ráda, že se tohoto zvyku nevzdali.

„Onee-chan!“ zaslechnu výkřik a chvíli na to mám na zádech přilepeného jednoho prcka.

„Clariso, vítej,“ ozve se medový hlas mého kamaráda a zároveň mé tajné lásky.

„Ráda tě vidím Daisuke,“ usměju se a opatrně ze sebe setřesu to ztřeštidlo Mayu, Daisukeho sestru ze zad.

„Je nezvyklé vidět tě tu s doprovodem,“ oplatí mi úsměv a korozní na fakt, že jsem sem vždy chodila sama.

„Ano, tohle je Hanako. Hanako tohle je Daisuke,“ představím je.

„Moc mě těší,“ podá jí ruku. Hanako ruku příjme a jakmile se ho dotkne na tváři se jí usadí pobavený úsměv.

„Potěšení je na mé straně,“ pronese a pak se s ním i Mayu rozloučíme a pokračujeme dál do mé oblíbené kavárny. Tam se usadíme k zadnímu stolu, abychom nebyly rušeny, a servírka nám donese menu. Po menším rozmýšlení si vyberu espreso a malinový dortík. Hanako mě napodobí, jen si místo malinového dortíku vybere borůvkový. Servírka nám vše během chvilky přinese a s popřáním dobré chuti odejde.

„To je dobrota. Musím Nikolaji říct, že tu má velkou konkurenci,“ vydechne Hanako již při prvním soustu. Její reakce mě dostane a smíchy se málem zadusím malinou.

„Když už jsme u toho, vysvětlíš mi jak je možné, že Xari i já jsme starší než náš otec?“ optám se a Hanako opět zvážní.

„Je to dáno abnormalitou kterou mají v genech Akumovi synové. Serien si myslí, že žije již 40 let ale ve skutečnosti jen 18. Kiriaki zase žije v představě, že mu je 32 a přitom mu je také jen 18. Ti dva se narodili jako dvojvaječná dvojčata, ale každý vyrůstal v jiném plynutí času. Tím se utvořili rozdíly mezi nimi a také jejich vyspělost. Nevím přesně, jak to probíhá, ale jejich vyspělost se rovná věku 40 a 32. Nyní už stárnou stejně jako my ostatní, takže se nemusíš bát, že by nějak rychle zestárli,“ osvětlí mi to zjednodušeně a já v tom začnu mít jasno. Stále mi to připadá absurdní, ale dokážu tomu porozumět.

„A teď poslední otázka, která mě trápí nejvíc. Jak je možné, že je Akuma matka, když je muž,“ položím svou poslední otázku tohoto tématu.

„To je prosté. Akuma je hermafrodit. Má schopnost vzít na sebe podobu ženy a to se vším všudy,“ ušklíbne se, když spatří můj zděšený pohled. To už radši nekomentuji a na nic se neptám. Občas je lepší nic nevědět. Pak už se bavíme o příjemnějších věcech a asi do dvou a půl hodině usoudíme, že bychom se měli vrátit. Hanako i přes mé protesty zaplatí za nás obě s tím, že mě pozvala a pak se vydáme na cestu zpět. Jenže nedojdeme daleko, protože mi stromy, které se dostaly ze zajetí ledu, vyslaly tísňovou zprávu o tom, že poblíž nás se potuluje Shinigami. Okamžitě zprávu předám Hanako a ta se na mě nechápavě podívá.

„Mým elementem je země, po otci. Jsem spojená s rostlinami a stromy a ti mě právě varovaly,“ osvětlím svou další schopnost. Díky této schopnosti jsem schopna vše opravovat, měnit nebo stavět. Je to velmi užitečné, obzvlášť když mám sourozence, kteří se vyžívají v ničení všeho, co vidí. Chvíli na to, co Hanako upozorním, se před námi vynoří náš nepřítel a aby toho nebylo málo, vedle Shinigamiho stojí démon, kterého přímo nesnáším. Gil. Nejodpornější a nejnechutnější stvoření co znám. Podle mého žebříčku je na stejné úrovni jako Shinigami a taky proto se ani nedivím, že se s nimi stýká.

„Cítím tu zdechlinu,“ pronese Shinigami rozhlédne se a jeho pohled se zastaví u nás.

„Nazdar Clariso, tebe jsem tu dnes nečekal,“ protáhne slizce Gil, když mě zmerčí.

„No tys mi tu chyběl,“ povzdechnu si a pak se podívám na Hanako která pohledem propaluje Shinigamiho. Nejspíš jí urazilo to oslovení zdechlina. Bylo hned jasné, na koho to bylo, když je to právě ona, kdo je vlastně mrtvý.

„Co dělá Shiroyina zdechlina na takovém místě? Snad nešpehuješ Shika,“ pronese posměšně Shinigami a Hanako osloví přezdívkou kterou neznám. Ani Gil na tom není jinak a nechápavě se na svého partnera podívá.

„Shika Hanako. Jinými slovy historička Hanako. Žena, která pouhým dotekem zjistí celou minulost onoho dotknutého předmětu nebo osoby. Zná celou minulost všech světů, které existují, proto Shika,“ obeznámí nás o významu přezdívky.

„Nějakej chytrej Agnusi. A nešpehuji, jsem tu z osobních důvodů. A jen pro informaci to ty tu nemáš co dělat. Shinigami mají do tohoto světa vstup zakázán a neříkej mi zdechlino, když jí sám jsi,“ obuje se do něj ostře. To už ucítím jisté napětí ze strany Shinigami, kterého právě naštvala. Shinigami už chce zaútočit, když se náhle zvedne vítr a mezi námi se objeví krásný mladík.

„To by stačilo. Pokud si chceš vybít energii, zalez zpět k zatraceným, Agnusi,“ pošle Shinigamiho zpět do jeho světa a ten se rozzuří ještě víc. Zdá se, že se ti dva moc nemusí a podle toho, že onen mladík zná jeho jméno, se musí i znát.

„Jak to se mnou mluvíš, zdechlino. Myslíš si, že když tě Shiroya zachránil před zatracenými tak se nám můžeš vysmívat?“ vyštěkne a mě je hned jasné, že mladík slouží Shiroye.

„Nevysmívám se, ale podle rozkazu mého pána hlídám pohraničí. Zde je znak strážců, tak se zklidni a opusť tohle město,“ vyštěkne už nabroušeně a vytáhne si rukáv, pod kterým skrývá znak. Agnus něco zaprská ve smyslu, že to rozhodně neskončilo a spolu s Gilem odejdou.

„Jste v pořádku?“ optá se nás hned mladík.

„Ano, díky za záchranu. Tak ty jsi z temnoty? Že jsem tě tam neviděla,“ pronese Hanako zvědavě. Když se lépe zaměřím na její pohled, zjistím, že se změnil, ale nedokážu určit příčinu ani význam tohoto pohledu.

„Ano. Jmenuji se Todoki Raven. Jsem v temnotě teprve krátce, proto jsme se nesetkali,“ odpoví na všechny její otázky a poté se s námi rozloučí a popřeje nám bezpečnou cestu. Hanako se za ním po cestě ještě několikrát otočí a pak už v klidu pokračujeme domů. Páni, musím říct, že to byl dlouhý den.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

já chcu taky ten malinový... :D

Soubi,22. 8. 2012 14:20

Teda, ty dokážeš zavést akci i do takhle pohodového dílku... Tak jsme si trochu započítali, opět zmínili zajímavost našeho roztomiloučkého Akumy a zvládli vyvolat jiskry mezi Hanako A Ravenem... že by? :D Tak to jsem teda zvědavá :D

nádherné

Yui-chan,25. 4. 2012 22:05

Moc ti děkuji za věnování tak krásného dílu, jako byl právě tento. Konečně jsem se dočkala, nečekal mě žádný infarkt ani jiné nervové zhroucení :D. Bylo zajímavé podívat se na celou situaci z Clarissina pohledu. A řekla bych, že se tu rýsuje nejen jeden pár, že? :D Těším se, jestli se stane to, co jsi říkala, že se stane (Raven a Hanako?), umím si to živě představit :P. Jinak ať Shinigami zalezou zpátky odkud přišli, protože jinak se neznám :D. A můžeš mi být vděčná, že jsem u sebe Ravena zabila, jinak by jsi přišla o další skvělou postavu :D. Moc se těším na okračování, tak doufám, že nebudu muset čekat tak dlouho, jak čekáš ty na mě :P.