Jdi na obsah Jdi na menu
 


Yoku naru!

27. 10. 2011

Probudím se ze slabého spánku a pohledem na hodiny zjistím, že je ještě noc. Už je to tu zase. Musím řešit Sikova provinění a díky tomu nemůžu pořádně spát. On mi to snad dělá schválně. Samozřejmě, že mi to dělá schválně a náramně se tím baví. Unaveně se protáhnu, protřu si oči a donutím se vstát, abych se mohl jít umýt. Došourám se do koupelny, kde si napustím vanu. Mezitím co se mi napouští vana, si vyčistím zuby a několikrát opláchnu obličej, abych se trochu probral. Pak ze sebe shodím kraťasy a naložím se do teplé vody. Zajímalo by mě, jak se asi vyspal Siko. Moc dobře asi ne, vzhledem k jeho pozici, ale co zaslouží si to. Napadne mě, že bych dneska mohl navštívit Yoru. Bude to pro mě dobré odreagování. Taky to oznámím Sikovi, určitě ho tím naštvu. Nějakou chvíli jen tak relaxuju, pak se umyju a vylezu z vany. Dnes nemusím nikam spěchat. Zase na rok mi odpadly povinnosti spojené s bojem smrti. To je vždy nejvíc práce s organizací a dalšími přípravami. Osuším a nahý dojdu do pokoje, kde si stoupnu před otevřenou skříň a přemýšlím co si vzít na sebe. Ne že bych se tím nějak zabýval, ale zase nechci vypadat jako pako. Vzhledem k tomu, že celou noc pršelo, budou lesy dost promáčené a to mi pomůže při výběru. Vytáhnu šedé tričko, černé maskáče a na nohy zvolím kanady, které jsou do bláta jako dělaný. Ze skříně ještě vytáhnu tmavě modrou mikinu a černou nepromokavou bundu, kdyby náhodou začalo znovu pršet, a přehodím vše přes křeslo. Na teď sáhnu po zelených šusťácích, bílém tílku a botaskách. Ustelu si postel a dojdu si pro kraťasy, které jsem nechal v koupelně. Ty složím a dám je pod peřinu na rohu postele. To vše by za mě normálně udělaly služebné, ale já nechci, aby dělali věci, které hravě sám zvládnu. Ruce mám zdravé, tak proč bych je nechával to dělat. Vím, že mají co dělat aby tento dům zůstal pořád čistý a uklizený a já neumřel hlady a měl čisté oblečení. Na snídani je pořád dost času tak si zajdu do tělocvičny, kterou jsem si udělal v zadní části domu. Tělocvična se skládá ze dvou částí. Tou první je volný plac s vypolstrovanou podlahou, na které můžu dělat různé přemety, stojky atd. A druhá část je posilovna s posilovacími stroji a se dvěma boxovacími pytli. Pro dnešek si zvolím box. Ovážu si dlaně, abych si ochránil klouby, a začnu boxovat. Po hodince boxu si vyzkouším několik přemetů a pak už mě vyruší služebná s tím, že bude snídaně. Poděkuju jí za upozornění a vrátím se do pokoje. Skočím si rychle do sprchy, protože jsem se dost zpotil a pak se obleču do věcí, které jsem si připravil na křeslo. Když jsem hotov, vezmu mikinu s bundou do ruky a vydám se do jídelny. Věci si ode mě převezme služebná s tím, že mi je podrží a já se pustím do snídaně. Jakmile dosnídám, informuji služebnictvo o svém programu a rozhodnu se ještě zajít za Sikem.

„Tak jaká byla noc?“ optám se posměšně, když uvidím tmavé kruhy pod očima. Siko po mě hodí vražedný pohled, ale mé narážky nekomentuje.

„Co chceš?“ zavrčí podrážděně a odvrátí ode mě pohled.

„Odpověď, ale to ty moc dobře víš,“ odpovím, přikleknu k němu a rukou mu chytím obličej, aby se mi díval do očí. Siko se snaží mému pohledu vyhnout a tak těká očima všemožně do stran. V mé těsné blízkosti je nervózní ale i tak z něj nevypadne ani slovo. Je velmi tvrdohlavý. Rozhodnu se ho trochu poškádlit a přisaju se mu na rty. Stejně jako posledně vykulí oči v děsu a začne sebou házet.

„Už mi odpovíš?“ optám se, jakmile se od něj odtrhnu pro nedostatek kyslíku. Siko se jen ušklíbne a s opovržením mi plivne do tváře. V klidu vytáhnu z kapsy kapesník, kterým si utřu obličej a pak mu vrazím takovou facku, až mu na tváři zůstane červený obtisk mé ruky.

„Máš štěstí, že teď jdu za Yoru a nechci si tebou špinit ruce. Ale počkej, až přijdu zpátky, tohle ti vrátím i s úroky,“ zavrčím temným hlasem.

„Proč za ním jdeš? Nemáš právo se k němu přibližovat. Je můj!“ vyštěkne nepříčetně a stoupne, i když si tím vykroutí ruce.

„Tak zaprvé. Do toho proč za ním jdu, ti nic není a jen pro informaci jsme už nějakou dobu přátelé a zadruhé, Yoru patří Ikkimu ne tobě, tak zklidni hormony,“ opáčím a opustím vězení, protože na další jeho kecy nemám náladu.

*************

„Ikki, Yoru vstávejte,“ budí nás ráno ne zrovna šetrně Momo. Ikki se jen přetočí na druhý bok a něco zamumlá, ale já se vzbudím.

„Co se děje?“ ozvu se ospale.

„Rei má horečku a nemůžu ho vzbudit, nejspíš má noční můru,“ vyhrkne vyděšeně a to mě hned postaví na nohy. Rychle si natáhnu kalhoty a následuju Momo do Reiova pokoje. Přesně jak Momo říkal, Rei sebou zmítá na posteli a je úplně zpocený. Přejdu k posteli, vezmu ho za ramena a začnu jím třást a volat na něj. Po nějaké době neúspěšných pokusů se mi konečně podaří ho vzbudit alespoň natolik, aby mě trochu vnímal.

„Momo,“ vydechne slabě Rei a Momo sebou vedle mě trhne.

„Rei jsem tady,“ ozve se, aby ho uklidnil, že tu je s ním. Možná ta láska nebude zas tak nemožná jak jsme si s Ikkim mysleli. Vypadá to, že i Rei myslí na Momo, proto je určitě tak často zamyšlený. My jsme teda povedená rodinka.

„Momo jdi do koupelny. Ve skříňce pod umyvadlem najdeš lavor a žínku. Napusť do něj vlažnou vodu a přines mi to,“ rozkážu a Momo to bez řečí provede. Já Reie mezitím odkryju a silou ho přinutím si sednout, abych mu mohl sundat svetr. Musela mu být pořádná zima, když usnul ve svetru. Když mi Momo přinese lavor s vodou, vezmu žínku, namočím jí do vlažné vody a začnu Reie omývat na zádech, obličeji a krku. Jakmile jsem hotov, poručím Momo, aby se vtěsnal za něj a podržel mi ho tak v sedě. Pak Reie omyju na hrudi a břichu a také paže, na kterých se lesknou kapky potu. Rei je sice při sobě, ale stejně je jako hadrová panenka a stále něco mumlá, ale ani jeden z nás mu nerozumíme.

„Sakra kde mohl vzít takovou horečku?“ kleju a přitom ho zbavuju propocených kalhot, abych mu mohl omýt i dolní část těla.

„Se ani nedivím, že tak dopadl. Včera jsem ho našel, jak spí na stromě a to jenom v tričku. Byl úplně promrzlý a tak jsem ho dotáhl do koupelny a tam ho naložil do vody,“ vysvětluje Momo.

„Snad ne do horké?“ zděsím se.

„Nejsem blbej. Nejdřív měla voda 36°C a pak jsem jí pomalu přidával stupně,“ ohradí se.

„Promiň, ale musíš uznat, že málo kdo by to udělal tak jako ty,“ pronesu omluvně a přinesu Reiovi čisté oblečení. Momo přikývne a pomůže mi ho obléknout. Pak ho společně přesuneme do křesla, kde ho Momo pohlídá a já mu v rychlosti převleču postel. Hned jak jsem hotov, přeneseme Reie do postele a pořádně ho zabalíme do peřin, aby se vypotil. Ještě mě napadne mu dát prášek na horečku. Zajdu do koupelny a z lékárničky vytáhnu příslušný prášek. Momo poprosím, aby skočil pro sklenici vody a hned jak se vrátí, vnutím Reiovi prášek. Ten ho skoro bez protestů zapije a vzápětí usne. Vypadá to, že má klidný spánek, to je dobré znamení. Momo si úlevně oddychne a přitáhne si křeslo k posteli.

„Vážně tu chceš zůstat? Teď bude nějakou dobu spát,“ optám se ho se zájmem.

„Chci tu být, kdyby se probudil a něco potřeboval,“ odpoví rozhodně, aniž by spustil zrak z Reie.

„Dobře. Kdyby se něco dělo, neváhej mě zavolat,“ upozorním ho a vydám se za Ikkim. Vejdu do pokoje a zjistím, že stále spí. To zranění ho musí hodně vyčerpávat, jindy tak dlouho nespí. Lehnu si k němu a drobnými doteky a polibky se ho snažím vzbudit. Hladím ho po zjizvené tváři a přitom jeho rty a čelo obdarovávám polibky. Po chvilce mého počínání se Ikki zavrtí a otevře oči.

„Dobré ráno,“ usměju se a znovu ho políbím.

„Dobré ráno,“ oplatí mi pozdrav a namáhavě se posadí. Podívám se mu na záda a zjistím, že je má celé od krve a i postel je celá potřísněná.

„Musel ti prasknout nějaký steh,“ zkonstatuju a opatrně mu sundám obvazy. Pak mu poručím, aby si lehl na břicho, a já doběhnu pro Karu. Kara ránu znovu ošetří a nově zašije.

„Už by to mělo být dobré. Rána se tolik neotevřela a na obou koncích se to hojí dobře,“ informuje nás o Ikkiho stavu a ránu ováže novými obvazy.

„Dojdeš do jídelny nebo ti mám snídani donést?“ optám se starostlivě.

„Děkuji, ale nemám hlad,“ odpoví.

„Dobře, ale dopoledne si dáš alespoň polévku, ano?“ smlouvám, protože vím, že by jinak vůbec nic nejedl a to by jemu zdraví moc nepřidalo. Ikki přikývne a přesune se do křesla s tím, že si bude číst. Kara nám ještě čistě povleče postel a pak se spolu vydáme do jídelny.

„Momo s Reiem nebudou jíst?“ optá se Kara, když mi přinese jídlo.

„Rei určitě ne protože ten spí s horečkou a Momo ho hlídá. Až se najím tak mu to donesu,“ odpovím a rychle zpracuju svou porci. Leila mi přinese porci pro Momo a já se s tím hned vydám do Reiova pokoje. Momo sice chvíli protestuje, že jíst nebude, ale nakonec ho přinutím, aby to snědl. Rei dál klidně spí, což mě uklidňuje a navíc má nad sebou skvělý dozor. Proto je nechám o samotě a vrátím se Ikkimu do pokoje.

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Krásna kapitolka

Haku,30. 11. 2011 18:52

Dakujem.

mnoo

Mysticia-sama,30. 10. 2011 16:52

snad se Rei vyleží brzo... Těším se na pokráčko ^^

Jeden za osmnáct...

Yui-chan,27. 10. 2011 13:55

...a druhý bez dvou za dvacet. jako by nestačil jeden marod ;). Ale věřím, že bude brzy v pořádku, když se o něj stará Momo a takyby mě zajímlo, kdy ty dva dáš konečně dohromady, protože kolem sebe chodí po špičkách jako párek slepců, cožpak nevidí, jak se k sobě chovají??? No, jsem zvědavá, jak dlouho jim to bude ještě trvat, ale jak tě znám, tak ještě dlouho, protože nás ráda necháváš čekat. A co se Sika týče, asi ho brzy přitáhnu za vlasy a pořádně ho proplesknu, jak jako že je Yoru jeho? Dostane ťafku, jestli si na něj nepřestane nárok a těším se na jeho trest, už potřebuje, aby mu někdo shodil hřebínek, i kdž je mi trochu líto Naginiho, vsím se, že ho teď bude nenávidět ještě víc, než předtím. Je to na tobě, moc se těším na pokráčko tak na sebe nenechávej dlouho čekat.

Pokráčko!!!

Soubi,27. 10. 2011 12:04

Teda ten Yoru má ale starosti. Nejen, že se musí starat o zraněného Ikkiho, ale teď se k tomu ještě přidá Rei.... Ještě že ten má u sebe oddaného Momo, který se od něj určitě nehne ani na krok. Ale stejně, dej je všechny honem do pořádku a konečně už pohni se vztahem Reie a Momo... stejně se teď s chutí zaměříš na Sikův trest... Už se těším, jak jsi to vykoumala, ptž když o tom mluvíš, tak se ti tak záludně zablýskne v očích XD.... Nemůžu se dočkat, ptž ten (prostě Siko, to už je samo o sobě nadávka) všem pije krev už dost dlouho!

...

kana,27. 10. 2011 12:03

No super...snad to všechno dopře dopadne. doufám, že Siko dostane rozum a ti dva budou spolu. snad ta reiova horečka brzo ustoupí a ikkimu se zahojí záda :-)