Jdi na obsah Jdi na menu
 


Kekkon no junbi

14. 10. 2010

Jsou to už tři dny, co mě Yoru požádal o ruku. Svatba je naplánovaná na den přesně za dva týdny, ale v domě to vypadá jako by se měla konat už zítra. Yoru popohání veškeré služebnictvo, aby vše uklidili, veškeré sklo vyleštili a začali připravovat velký sál a zahradu na svatební den. Já s Leilou ho jen nechápavě sledujeme. Nechápu proč tak plaší, když je svatba až za dva týdny.

„Yoru, prosím tě, vždyť je čas, nehoň je tolik,“ snažím se ho uklidnit, ale má to stejný účinek, jako to říkat pařezu.

„Musím je honit. Když to neudělám, nestihnou to a svatba půjde do háje,“ řekne vynervovaně. Potom si povzdechne a obejme mě.

„Nechci, aby nám ten den někdo nebo něco zkazilo,“ zamumlá mi do rtů a políbí mě. Polibek mu s radostí oplatím a potom ho naženu do pokoje, aby si trochu odpočinul.

„Yoru, řekni mi něco o tvém bratranci. Jak se vlastně jmenuje a co je to za člověka?“ optám se ho zvědavě. Musím přeci vědět, co je zač, když to pak bude vlastně můj příbuzný.

„No Rei je vcelku normální kluk,“ odpoví nezaujatě a mě ztuhne krev v těle. Yoru si mého ztuhnutí všimne a nechápavě se na mě podívá.

„Je ti něco?“ optá se, se starostí v očích i hlase.

„Máš jeho fotku?“ optám se, se staženým hrdlem. Yoru kývne a ze zásuvky nočního stolku vytáhne fotku, na které je Yoru a Rei. Bohužel ten Rei, kterého jsem miloval, a kterého jsem musel kvůli Yoru zradit a opustit.

„Jeden problém už je na cestě,“ řeknu tiše.

„Jaký?“ vyhrkne zděšeně Yoru.

„To díky němu mám tu jizvu na tváři,“ odpovím mu a Yoru vypadá jako by měl mít infarkt.

„Chceš mi tím říct, že ten komu jsem tě ukradl je můj bratranec?“ vysouká ze sebe.

„Jo, přesně tak,“ potvrdím a Yoru sebou sekne na postel.

„Tak to se můžu jít rovnou oběsit,“ vydechne zdrceně.

„No to ať tě ani nenapadne. Rei to určitě pochopí, přeci jenom jsi nevěděl, že je to on,“ snažím se ho povzbudit, ale jeho pohled je čím dál ztrápenější. Povzdechnu si a zkusím ho odreagovat polibky. To se mi naštěstí podaří a začnu bitvu o prostor v ústech. Poté se rty přesunu na jeho krk a označkuju si ho. Sundám mu tričko a začnu si hrát s jeho bradavkami, které pod mými doteky po chvíli ztvrdnou a hlasité steny mi jen potvrdí, že se mu to líbí. Yoru samozřejmě nezůstane pozadu, povalí mě pod sebe na postel a přisaje se mi na rty. Do minuty jsme oba nazí a Yoru si hraje s mým penisem a tím mě přivádí k šílenství. Když už jsem skoro na vrcholu, znovu se vzepřu, tím se dostanu nahoru a začnu mučit jeho stejně jako on mě před chvílí. Yoru si přitáhne můj zadeček k sobě a prsty mě začne roztahovat a připravovat na vstup. Ve chvíli kdy už to ani jeden z nás nemůže vydržet, přemístím svůj již připravenej zadeček k jeho penisu a pomalu na něj nasednu. Téměř okamžitě se začnu pohybovat a Yoru mi pomůže s nasedáváním. Po pár minutách oba vyvrcholíme a já se unaveně svalím Yoru na rychle se nadzvedávající hrudník.

„Bože ať nám ta svatba vyjde,“ pronese tiše Yoru.

„Neboj, vyjde. Rei to pochopí,“ povzbuzuju ho a pak usnu.

                                                                                            ******************

Dívám se, jak mi miláček usnul v náručí a přemýšlím nad tím, co udělám s Reiem. Jak je možné, že jsem si nevšiml, že tu noc se v lese miloval s Reiem? No možná to bude tím, že mě vůbec nezajímal a soustředil jsem se jen na Ikkiho, ale i tak Reie znám už od malička. Je pravda, že mi ten gepard připadal povědomí, ale já byl očima upnutý na černém jaguárovi, do kterého jsem se zamiloval v ten den, kdy jsem ho spatřil, v lidské podobě v městečku. Kdybych si jen víc všímal jeho společníka, poznal bych kdo to je a dal od Ikkiho ruce pryč, i když by mi to trhalo srdce. Ale zase na druhou stranu bych nepřežil, kdyby nastal den, kdy by mi Rei přivedl představit svého přítele. Ten den by byl můj poslední, protože bych spáchal sebevraždu. Z myšlenek mě vytrhne Ikkiho vrtění se, které mi napoví, že má noční můru. Přitáhnu si ho k sobě a hlazením po zádech se ho snažím uklidnit. Po chvíli se přestane vrtět a klidně spí dál. Chvíli ho ještě pozoruju, ale pak přemůže spánek i mě a usnu. Zdá se mi, že jsem na svém letohrádku a nenávistně se dívám do očí mého bývalého milence Sika, který drží Ikkiho pod krkem a vyhrožuje mi, že když se k němu nevrátím, tak ho bezmilostně zabije. Ikki se na mě dívá s hrůzou a strachem v očích a já nevím, co mám udělat, abych ho zachránil. Najednou se tam objeví Rei, vytáhne z kalhot zbraň a namíří ji na mě. Vyhrožuje Sikovi, že když nepustí Ikkiho zabije mě. Z dálky slyším Ikkiho jak volá na Reie ať to nedělá ale nikdo se ani nehne.

„Yoru,“ slyším ikkiho hlas, ale když se na něj podívám tak zjistím, že se jeho rty nehýbou.

„Yoru,“ uslyším znovu ale tentokrát semnou začne někdo třást. Když mi dojde, že je to jen sen, otevřu oči a setkám se s ustaraným a vyděšeným pohledem mého miláčka. Celý zpocený se rozhlédnu kolem sebe, jen abych zjistil, že jsem ve svém pokoji.

„Co se stalo?“ optám se tiše.

„Měl jsi zlý sen. Házel jsi sebou a volal mé jméno,“ odpoví mi vystrašeně.

„Promiň, vzbudil jsem tě. Klidně spi dál, byl to jen sen, jen zlý sen,“ usměju se na něj a políbím ho na čelo.

„Ne ty spi, ohlídám si tě, aby se ten sen nevrátil, stejně už bych neusnul,“ nesouhlasně vrtí hlavou a přitulí se ke mně. Jen si povzdechnu, protože vím, že když si něco usmyslí, tak to taky udělá a pokusím se znovu usnout. To se mi nakonec podaří a vzbudím se až kolem desáté dopoledne a zjistím že i Ikki nakonec usnul. Opatrně ho položím vedle sebe a v tichosti vylezu z postele. Zalezu si pod sprchu a vybavím si ten zlej sen. O Sikovi se mi už dávno nezdálo, tak jak to, že teď jo?

„Jen doufám, že toho parchanta už nikdy neuvidím,“ povzdechnu si tiše a promnu si malou jizvičku na pravém uchu.

„Má ten parchant jméno?“ optá se těsně u ucha Ikki. Leknutím nadskočím a praštím se do ruky o sprchu.

„Bože Ikki, ty jsi mě vyděsil, tohle už nikdy nedělej,“ pokárám ho a vtáhnu ho pod sprchu.

„Promiň, nechtěl jsem tě vyděsit,“ hodí na mě psí očka a já mu v tu chvíli odpustím.

„Jmenuje se Siko, je to můj bývalý milenec. Už je to dávno, co jsme se rozešli,“ odpovím mu na otázku a přitisknu si ho k sobě.

 

 

Komentáře

Přidat komentář

Přehled komentářů

Uz som..

Haku,2. 11. 2010 18:40

si myslela,ze si to ani nevysvetlia a prekvapko bude az vo svadobny den co by bolo dost bieda ak by sa po sebe vrhli svadobcania....a z toho Sika mam nedobry pocit...

Hurá!

Soubi,27. 10. 2010 17:27

Hezky, já se bála, jak to veme Ikki, až se to dozví, a on celkem v poho v porovnání s Yoru, kterej je tak trochu na prášky :D.
Povedená kapča, jsem zvědavá na reakci Reie XD

:-)

Lachim,15. 10. 2010 16:48

Nádhera. Fofrem pokračuj!!!!!!!!

konečně

Yui-chan,14. 10. 2010 18:48

Teda, já čekala, že bude Ikki vyvádět a on to vzal takhle s klidem...jsem zvědavá, jak to vezme Rei...tak nás moc nenapínej a hoď pokráčko

Ha

Dana,14. 10. 2010 17:21

tak to pasklo konečně došel na to komu Ikkiho ukradl

=0)

Teressa,14. 10. 2010 17:15

wow...uzasny diel!!! uz sa neviem dockat pokracovania=) rychloo prosiiim=)

 

 

 

Z DALŠÍCH WEBŮ

REKLAMA